Proč
furt politici melou o sázení stromů ve městě?
Jsou sice hezké, ale
stojí to spoustu peněz a musí se o to starat! To je furt zalévaní, ořezávání
větví, zametání listí,… A to všechno jen kvůli troše stínu a kyslíku? Na kyslík
máme lesy a stín najdeme třeba na zastávce autobusu. Navíc zabírají místo, na kterém
by mohly být nové domy, továrny nebo obchody. Tak proč se poslední dobou
politici předhánějí v tom, kdo naslibuje vysázet více? Pražští Piráti jich
chtějí rovnou milion (zdroj)!
Za ty peníze bychom mohli mít hned několik nových zastávek tramvaje. Nebo
parkoviště. A když netrousí o stromech, tak aspoň o zeleni obecně. No a pak
nesekají trávníky v parcích. Vždyť kvůli nim chytnu klíště! Nebo se mi tam
ztratí pes. A ještě z toho budu mít alergii.
~
Možná to tak vnímám,
protože jsem na to více citlivý, ale před posledními volbami do místních
zastupitelstev (2018) jsem slibů směřujících k zelené politice viděl
opravdu více než v minulosti. Pro člověka, kterému problematika změny
klimatu není lhostejná, to zní jako logický posun, který vyvolaly první zásadní
dopady změn životního prostředí – vedro a sucho. Jenomže i u lidí, kteří to
vnímají, se většinou setkám s chápáním důležitosti stromů jen pro snížení
oxidů uhlíku v atmosféře. Přitom nám toho zařizují mnohem, mnohem víc!
Je zkrátka potřeba mít
stále na paměti, že environmentální problémy nejsou samozřejmé. Politiky
zaměřené na ochranu životního prostředí tím pádem není vždy jednoduché obhájit.
Je snadné chápat, proč máme udržovat klidné vztahy s jinými státy. Hrozbu
války je snadné si představit a souvislost kulky se smrtí snadné pochopit.
Právě tak člověk nemusí mít zrovna pod čepicí, aby rozuměl, jak je důležité mít
systém zdravotního pojištění, nebo proč vězníme vrahy a zloděje. Ovšem
souvislost masivního zemědělství s vysycháním krajiny nebo spojitost
vybetonování velkých ploch s úbytkem srážek už vyžaduje alespoň základní
znalosti v předmětné problematice. No a když si nějaký potenciální zastupitel
napíše na plakát, že chce ve městě více zeleně, měl by také být schopen stručně
a jasně vysvětlit, proč je to důležité. Je zvláštní, že se to neděje. Vždyť
slibovat něco, co mnoho lidí nepoptává a ani netuší, proč by měli, není zrovna
majstrštykem politického marketingu.
 |
| Ilustrace je kompilací obrázků z CanStockPhoto (zdroj) a z Clipart Creationz (zdroj). |
Proč
teda ty stromy potřebujeme? Jak to u otázek životního prostředí bývá, všechno
se vším souvisí. Pokusím se tedy kromě funkce stromů objasnit také přínos
zeleně, vliv různých druhů povrchů na klima a vůbec vysvětlit některé jevy, se
kterými se zejména ve městech potýkáme*.
- 1 -
Stromy odpařují vodu.
Hoooodně vody! Stejnou funkci plní obecně rostliny, ale právě stromy jsou
v tom velice účinné. Vzrostlý strom – představme si třeba pořádný dub
někde v lese – odpaří z povrchu svých listů až 400 litrů vody za den.
Není přitom nutné ho zalévat. Dlouhodobě si udrží velké množství vody ve svém
těle a v kořenovém systému. Je navíc schopen čerpat ze zásob spodní vody,
je-li její hladina vysoko. Mít takový extrémně účinný výparník ve městě se
opravdu hodí! V letních měsících, kdy máme vedro jak v prasečím
rypáku, se to málo vody, která se ve městech zadrží, rychle odpaří a zůstane
nám jen suchý vzduch. Zejména my alergici s dýchacími obtížemi pak při
každém nádechu zakoušíme, jaké by to bylo vdechnou šmirglpapír. Naopak při
vlhkém ovzduší se nám dýchá příjemně a také se vzduchem tak snadno nešíří prach
a toxiny.
- 2 -
Stromy
zmírňují teplotní extrémy. Týká se to především letních veder. Nezasvěcený
člověk by si možná řekl, že kvůli stínu nemusíme sázet stromy. Na to nám stačí
mít stříšky, pergoly nebo třeba slunečníky. Ty ale na rozdíl od stromů teplo
nepohlcují. Stromy ke svému životu potřebují sluneční světlo. Je nezbytnou
součástí procesu fotosyntézy. Tím ho část využijí, takže nebude dále ohřívat
povrch. Dobře, to se týká jen asi 1 % zachycené sluneční energie, ovšem cca 70
% jí „padne“ na odpařování vody. Denně tak jeden pořádný strom odčerpá i 280
kWh energie ze slunečního záření. Pro představu dodám, že to zhruba odpovídá
spotřebě běžné lednice třídy B na celý rok (odkaz).
Díky tomu je v létě teplota pod stromy oproti teplotě ve stínu nižší třeba
i o 3 °C!
Platí to ale i v zimě!
Strom je živý organismus a jako takový produkuje alespoň v malé míře
teplo. Kdekdo jistě slyšel tu poučku pro přežití v přírodě, podle které
máme při mrazech obejmout kmen stromu. Co je ale důležité zejména ve městech –
vzrostlé stromy podél domů zmírňují tepelné ztráty těchto budov, protože
redukují proudění studeného větru. Nejde přitom jen o drobný doplněk.
V některých místech díky stromům mohou úbytky tepla klesnout až o 50 %!
 |
| Původní neupravená kresba převzata z iStock (odkaz) |
- 3 -
Kromě toho, že nám stromy
dělají přírodní výparníky a klimatizace, jsou navíc dobrými filtry vzduchu.
Zvýšená doprava ve městech plodí zhoršené ovzduší. Zejména v suchých a
horkých letních měsících se městským vzduchem line polétavý prach spolu oxidy
síry, dusíku, uhlíku a s přízemním ozónem. To vše znesnadňuje dýchání, a
to nejen lidem s astmatem. Jde o jedovaté látky. Rostliny a zejména stromy
působí jako přírodní filtr těchto i dalších škodlivin, které zachytávají.
Podobně nám v našich domovech slouží pokojové rostliny. Je proto vhodné
umísťovat zeleň zejména tam, kde je motorová doprava intenzivní.
- 4 -
Stromy zadržují dešťovou vodu. Když už ve městech někdy zaprší, většina vody je uměle odvedena do kanalizací. Takto nám rychle odteče až třičtvrtina srážek oproti jedné třetině v nezastavěné krajině. Rychlé spláchnutí dešťovky do potočních a říčních koryt může způsobit lokální povodně, ale především se tak připravujeme o surovinu, které je ve městech stále větší nedostatek. Potřebu odpařovaní vody jsem už vysvětlil. Je tedy jedině přínosné, že sázení stromů vytváří prostor pro vsáknutí vody, kterou si stromy navíc rádi udržují a mohou jí pak postupně odpařovat.
-
5 -
Stromy pomáhají zmírnit efekt městského tepelného ostrova. Ten přece každý zná. Že ne? Ok. Povrchy měst jsou ve velké míře zality betonem nebo asfaltem, na střechách bývají keramické tašky či plech. Zatímco rostliny energii přijatou ze slunečního záření ve velké míře spotřebují, tyto povrchy nikoli, a tak ji jen vstřebávají. Funguje to tak trochu jako baterky. V horkých dnech teplo akumulují, v noci ho pak vypouští. Kvůli tomu se ve městech v létě výrazně neochlazuje ani v noci a když vedra trvají déle, tak se jen s největším utrpením zvládnu podívat na Mad Maxe. Kvůli vysoké teplotě vzduchu a minimálnímu výparu se nad městy netvoří srážky, což celou situaci ještě umocňuje. Pak nezbývá než se modlit za přívalové deště, které ale dorazí jen jednou za čas a v suchem vyprahlém prostředí mohou způsobit tzv. bleskové povodně. A pak je tu ještě městská bríza, ale tu už nechám na individuální gůglování.
 |
| Městský tepelný ostrov (zdroj) |
- 6 -
Stromy, ideálně hustě
zarostlé a v kombinaci s keři, tlumí hluk, kterého je ve městech
ažaž. Funguje to na principu protihlukové stěny. Zeleň jednoduše řečeno tvoří
fyzickou překážku, která omezuje šíření akustického vlnění.
- 7 -
Stromy
jsou domovem pro hmyz a mnoho dalších živočichů. Jasně, někoho to neustálé
cvrlikání ptáků štve, někomu zase vadí v parcích rašící doubky a ořešáky,
protože si tam veverka zahrabala žalud nebo oříšek. No a nikdo určitě nemá rád
vosy. Jenomže mnoho druhů hmyzu, jako jsou zednice, pelonosky nebo čalounice,
patří mezi opylovače a těch máme zejména ve městech málo, protože tu nemají
dobré životní prostředí. Stromy a zeleň vůbec to mohou změnit!
Pochopitelně vynechávám tvorbu kyslíku a též
okrasnou funkci. Každému je snad zřejmé, že díky stromům ve městě lépe vnímáme
střídání ročních období a že se nám v parku se stromy příjemněji běhá.
A jak se to má se stromy v Česku obecně? Připadá tu přibližně 190 stromů na jednu osobu.
Pro srovnání na Slovensku je to přes 270 stromů na osobu, v Rakousku 360,
ale i Španělé jsou na tom s více než 240 stromy na osobu lépe (zdroj).
A to jsou ještě údaje odpovídající stavu před loňskou kůrovcovou kalamitou! I
kdyby ale u nás bylo toto číslo vyšší, problém měst to nevyřeší. Potřebujeme
stromy zejména tam, kde problémy vznikají.
Důležité je také uvažovat
o rozsahu. Běžně se děje, že developer zastaví obrovskou zelenou plochu
proskleným kancelářským komplexem a pak se holedbá, že před ním nechal udělat
pár metrů čtverečních velký palouček s dvěma stromky a jedním keříkem.
Městské části zase třeba sází, ale paralelně kácí. Příkladem u nás
v Radotíně úřad přidal pár stromků do parků (80 stromů za 1,2 milionu
korun! - zdroj),
ale ve stejné době správa železnic vykácela všechny dřeviny v šíleně
širokém pruhu kolem trati. Takhle budou brzy naše města neobyvatelná.
Potřebujeme každou novou zastavěnou plochu kompenzovat vysázením většího
množstvím zeleně. Naštěstí to jde kombinovat – stromy můžou být podél silnice,
na střeše budovy zase může být zelená střecha, na její fasádě vertikální
zahrada („zelená fasáda“)**. Milion stromů pro Prahu má tedy smysl, ale chtělo
by to také nařízení, které pro nové stavby ukládá povinnost budování zelených
prvků o větším rozsahu.
Howgh, alergik out.
*
Nejsem schopen vzpomenout si u každé informace, odkud čerpám, ale pro účely
tohoto příspěvku uvedu jako hlavní zdroj web Arniky (odkaz).
